Vítejte na oficiálních stránkách sdružení pro oživlou historii.

Nápad zrekonstruovat družiny dvou českých šlechticů Přibíka a Wernera z Pořešína vznikl poměrně náhodně a spontánně setkáním dvou nadšenců. Ti začali tuto myšlenku šířit dále mezi své kamarády a jiné nadšence a rozšiřovat tak své řady. Prvotní myšlenka zrekonstruovat pouze plnohodnotné družiny vojenského a civilního doprovodu pánů z Pořešína se nakonec rozrostla v mnohem komplexnější a rozsáhlejší projekt.

Součástí našeho snažení je také přiblížit návštěvníkům historii českého hazardu a kasin. Na těchto stránkách se dozvíte, jaké hry kdysi hráli urození Češi a samotní králové - od historických kostek přes středověké karetní hry až po rané formy loterií. Pokud vás zajímá, jak se vyvíjelo sázení a hazardní zábava v českých zemích, najdete zde podrobné informace i inspiraci pro další bádání.

Ale pojďme si to říct bez příkras: Čeští šlechtici se rozhodně nenudili. Po bitvách, lovech a diplomatických jednáních přicházel čas na zábavu, a ta měla často podobu hazardních her. Ve velkých sálech, u dlouhých stolů pokrytých lněnými ubrusy, se házelo kostkami, míchaly se karty z jelení kůže a sázely se nejen mince, ale i koně, šperky či dokonce části pozemků.

Byla to hra o čest, prestiž i zábavu. Ať už šlo o jednoduché kostky, které si noblesa vozila na každé tažení, nebo o složité karetní hry s vlastními pravidly u dvora - jedna věc byla jistá: touha riskovat a vyhrávat byla lidem vlastní i ve 14. století.

Například oblíbenou hrou vyšší šlechty byly tzv. „hazardy královského dvora“, kde vítěz často získal nejen sázku, ale i zvláštní přízeň. Historické zápisy dokonce naznačují, že některé šlechtické rody si pečlivě zapisovaly své výhry a prohry jako součást rodové kroniky.

A jak hazard vnímal zákon? Inu - stejně jako dnes: někdy byl tolerován, jindy zatracován. Církev jej většinou zakazovala, ale sami faráři si občas hodili kostkami v zákulisí.